Manželský majetkový režim existuje jako režim zákonný, režim smluvený nebo režim založený rozhodnutím soudu s tím, že druhé dva režimy jsou režimy modifikované, kterými se majetková práva a povinnosti manželů budou řídit pouze v případě, že dojde k úkonu, který je zakládá.
Obchodními korporacemi jsou obchodní společnosti a družstva. Obchodními společnostmi jsou veřejná obchodní společnost a komanditní společnost (tzv. osobní společnosti), společnost s ručením omezeným a akciová společnost (tzv. kapitálové společnosti) a evropská společnost a evropské hospodářské sdružení. Družstvem je také evropská družstevní společnost.
Společenství vlastníků jednotek je právnickou osobou založenou za účelem zajišťování správy domu a pozemku. Členství v něm je odvozeno od vlastnictví jednotky – bytu nebo nebytového prostoru. Nebylo-li společenství vlastníků jednotek založeno již dříve, založí je vlastníci jednotek v domě, v němž je alespoň pět jednotek, z nichž alespoň tři jsou ve vlastnictví tří různých vlastníků.
Nový občanský zákoník zavádí nový institut, kterým je svěřenský fond. Svěřenským fondem se rozumí majetkový soubor, který jeho vlastník vyčlení od svého dalšího majetku a svěří jej jiné osobě, která se zaváže tento majetek držet a spravovat, a která k němu vykonává vlastnické právo. Vyčleněný majetek nemá tedy žádného vlastníka, ale pouze správce. Vznikem fondu pozbývá jeho zakladatel určený majetek, přičemž tento majetek tvoří vyhrazené autonomní jmění (tedy nejen majetek, ale i dluhy, které v souvislosti s majetkem vznikají) oddělené od jmění zakladatele, ale také od jmění správce nebo případné obmyšlené osoby (tj. osoby, které má být ze svěřenského fondu plněno).
Nový občanský zákoník zavádí nový institut, kterým je předběžné prohlášení pro případ budoucí vlastní nezpůsobilosti právně jednat. Jedná se o opatření preventivní povahy, které bude přicházet v úvahu nejčastěji u lidí trpících duševní chorobou, která se postupem času rozvíjí a zhoršuje, ale která nenastává okamžitě. Takový člověk může učinit prohlášení, ve kterém projeví vůli, aby jeho záležitosti v případě, že již nebude schopen sám jednat, spravovala určitá osoba (opatrovník), nebo aby byly spravovány určitým způsobem, nebo může jít o kombinaci obojího.
Podle nového občanského zákoníku musí být zakládací listina nadace vždy sepsaná ve formě notářského zápisu, a to jak v případě, že nadaci zakládá jediný zakladatel, tak i v případě, že nadaci zakládá více zakladatelů.
Nadace může být založena i pořízením pro případ smrti, v rámci kterého lze rozlišit vložení vkladu do nadace buď povoláním nadace za dědice, nebo nařízením odkazu. Notářský zápis se vyžaduje také v případě, že nadační listina ve formě pořízení pro případ smrti neobsahuje některé povinné náležitosti, přičemž právě o těchto náležitostech ve formě notářského zápisu rozhodne určená osoba či vykonavatel závěti.
Nový občanský zákoník zavádí nový institut, kterým je výhrada práva věřitele dovolat se neúčinnosti právního jednání. To spočívá v tom, že věřitel si může dříve, než se jeho pohledávka stane vykonatelnou, prostřednictvím notáře (ale i exekutora nebo soudu) učinit výhradu práva dovolat se neúčinnosti právního jednání, a to formou oznámení tomu, vůči komu se neúčinnosti právního jednání může dovolat. Jedná se zejména o toho, kdo s dlužníkem právně jednal, kdo z právního jednání přímo nabyl prospěch, případně vůči jeho dědici nebo vůči jeho právnímu nástupci za splnění zákonem stanovených podmínek. Učinění výhrady má za následek, že věřiteli lhůta k dovolání se neúčinnosti právního jednání neběží, dokud se jeho pohledávka nestane vykonatelnou.
Výpisy z katastru nemovitostí
Notáře můžete požádat o vyhotovení ověřeného výpisu z katastru nemovitostí, který představuje výpis z listu vlastnictví, a to ohledně jakékoliv nemovitosti v České republice evidované v katastru nemovitostí. Takový ověřený výpis je veřejnou listinou a je rovnocenný výpisu vydanému katastrálním úřadem.
Notář je jako soudní komisař pověřen soudem k vyřízení pozůstalosti. Je to jediný případ, kdy si pro notářskou službu nemůžete notáře vybrat. Notáři je vyřízení pozůstalosti přiděleno soudem podle předem stanoveného rozvrhu, a to z důvodu nestrannosti a objektivity soudního rozhodování. Řízení se zahajuje zpravidla bez návrhu na základě úmrtního listu, který soudu zašle matrika. V řízení o pozůstalosti notář jako první kontaktuje dědice, většinou to bývá osoba, která se postarala o pohřeb zůstavitele, a sdělí, co všechno bude třeba pro vyřízení pozůstalosti učinit.
V kterékoliv notářské kanceláři Vám ověří pravost Vašeho podpisu (legalizace) nebo shodu opisu nebo kopie listiny s jejím originálem (vidimace). Zatímco při legalizaci je nutná osobní přítomnost osoby, jejíž podpis je ověřován, a její platný průkaz totožnosti, listinu k ověření shody s originálem může předložit kdokoliv. Určité listiny jsou zákonem z možnosti ověření vyloučeny.
Zástavní smlouva je jedním ze způsobů, jak lze zajistit pohledávku. Věřitel se tak dostává do výhodnějšího postavení, neboť v případě prodlení dlužníka se splněním dluhu se věřitel může uspokojit zpeněžením zástavy. Zástavou může být každá věc, s níž lze obchodovat (věc hmotná i nehmotná, movitá i nemovitá).
Pořízeními pro případ smrti jsou dědická smlouva, závěť a dovětek. V širším slova smyslu sem můžeme zařadit i prohlášení o vydědění a povolání vykonavatele závěti či správce pozůstalosti.
Pořídí-li zůstavitel pro případ své smrti v době, kdy je v péči zařízení, kde se poskytují zdravotnické nebo sociální služby (např. v nemocnici), a povolá-li za dědice osobu, která v tomto zařízení pracuje (např. lékaře, zdravotní sestru), musí se tak stát závětí sepsanou notářem ve formě notářského zápisu, jiné pořízení by bylo neplatné.
Nejefektivnější způsob, jak zajistit vrácení půjčených peněz, je pro věřitele notářský zápis, ve kterém dá dlužník věřiteli svolení k přímé vykonatelnosti notářského zápisu neboli k exekuci. Obsahem notářského zápisu je závazek dlužníka, že ve stanovené lhůtě řádně splní své závazky vůči věřiteli pod pohrůžkou následné exekuce jeho majetku.
Budete-li kupovat nebo prodávat nemovitost, notář může kromě sepsání kupní smlouvy také převzít kupní cenu do notářské úschovy a zajistit tak pro obě strany smlouvy bezpečný způsob její úhrady.
Dům, byt nebo pozemek se nejčastěji převádějí kupní nebo darovací smlouvou (dále jen „smlouva“). Notářská profese je specializovaná na právní vztahy týkající se nemovitostí a notář tak zaručuje potřebnou odbornou úroveň pro vyhotovení smlouvy. Notář při sepisu smlouvy také poučí strany o právních důsledcích jejich jednání, a tím působí i preventivně proti vzniku případného sporu.
Notář smlouvu sepíše ve formě notářského zápisu, který je na rozdíl od smlouvy sepsané například advokátem, realitní kanceláří nebo samotnými stranami, veřejnou listinou. Význam veřejné listiny spočívá v tom, že je nadána veřejnou vírou, která předpokládá pravdivost a pravost údajů v ní obsažených, ledaže by byl prokázán opak (lze ji použít jako důkaz při případných soudních sporech).